autor: Jan Cymba | Úno 14, 2021 | Poezie
Co zabije tě víc,než opouštět práh domu,v němž jsi dříve usínal? Když vzpomínky fungujíjako vzdušný polštářpro každodenní náraz,když ani tvrdé dnoneskýtá jistotuposledního propadu,když úzkost zbrojía obtěžkává víčkačernobílých očí? Nic nezabije víc,než opouštět práh...
autor: Jan Cymba | Úno 10, 2021 | Poezie
Noc jde spáta tmavě modrý pruhranního světlami říká, žeje opět ten čas. Den není bojem,byť jsem dříve,v dobáchmladistvé naivity,takto smýšlel. V dobách, kdynadšeníz darů světapropuklo pouzev naprostém osamocení. Je-li den darem,to ať posoudíten, kdo trávícelé noci v...
autor: Jan Cymba | Lis 6, 2020 | Poezie
Nejdřívzlomila tě láska,tak prchlivá a nešťastná -svým tříštivým chvěnímvysála naději zítřků,světlo všedních dnůa temno věčných nocí.První vzdych. Pakzlomila tě nenávist,tak krutá a intenzivní -svou plamennou upřímnostívysála naději zítřků,světlo všedních dnůa temno...
autor: Jan Cymba | Lis 6, 2020 | Poezie
Mnozí opovrhnounicotnými dny,jež se svým úchopemsurově sápouna spodek teploměru. Mnozí opovrhnoukapkami deště,jež ránem i nocídravě skrývajíjas blankytného nebe. Mnozí opovrhnoustudivým vánkem,jež už dávno ztratilznaky svěžíhosnu bouřlivého jara. Já neopovrhnupaletou...